1 Prolog
Co bylo od počátku,
co jsme slyšeli,
co jsme na vlastní oči viděli,
co jsme pozorovali,
čeho jsme se vlastníma rukama dotýkali –
o Slovu života:
2Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli a svědčíme o něm. Zvěstujeme vám věčný život, který byl u Otce a byl nám zjeven.
3Zvěstujeme vám, co jsme viděli a slyšeli, abyste i vy měli spolu s námi podíl na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem.
4Toto píšeme, aby naše radost byla dokonalá.
5 Bůh je světlo
Toto je poselství, které jsme slyšeli od něj a které vám předáváme: Bůh je světlo a není v něm žádná tma.
6Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom žijeme ve tmě, lžeme a nežijeme v pravdě.
7Žijeme-li však ve světle, jako je on ve světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.
8Říkáme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda.
9Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti.
10Říkáme-li, že jsme nehřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není.
1Toto vám píšu, moji drazí, abyste nehřešili. Kdyby někdo zhřešil, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista, toho Spravedlivého.
2On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za celý svět.
3Jak můžeme vědět, že ho známe? Podle toho, zda dodržujeme jeho přikázání.
4Kdo říká: „Znám ho,“ a přitom se nechová podle jeho přikázání, ten je lhář a není v něm pravda.
5Kdo ale zachovává jeho slovo, v tom se láska k Bohu opravdu naplnila. Podle toho se pozná, zda jsme v něm.
6Kdo říká, že v něm zůstává, musí žít, jako žil on.
7 Nové přikázání
Nepíšu vám, milovaní, žádné nové přikázání, ale to staré, které jste měli od počátku – je to ono staré přikázání, to slovo, které jste slýchali od počátku.
8To, co vám píšu, je však zároveň nové přikázání, neboť se naplňuje v něm i ve vás. Tma pomíjí a pravé světlo už svítí.
9Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí bratra, je až dosud ve tmě.
10Kdo miluje bratra, zůstává ve světle a nikomu není kamenem úrazu.
11Kdo ale bratra nenávidí, zůstává ve tmě. Chodí tmou a neví, kam jde, neboť mu oči zaslepila tma.
12Píšu vám, drazí,
že jsou vám pro jeho jméno odpuštěny hříchy.
13Píšu vám, otcové,
že jste poznali Toho, který je od počátku.
Píšu vám, mládenci,
že jste zvítězili nad tím Zlým.
14Napsal jsem vám, děti,
že jste poznali Otce.
Napsal jsem vám, otcové,
že jste poznali Toho, který je od počátku.
Napsal jsem vám, mládenci,
že jste silní a Boží slovo ve vás zůstává
a zvítězili jste nad tím Zlým.
15Nemilujte svět ani to, co je v něm. Kdo má v lásce tento svět, nemá v sobě lásku k Otci.
16Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života – nic z toho není z Otce, vše je to ze světa.
17Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, zůstává navěky.
18 Kdo zapírá Syna, nemá ani Otce
Drazí, je tu poslední hodina. Slyšeli jste, že přijde Antikrist? Teď se objevila spousta antikristů, a tak víme, že je poslední hodina.
19Odešli od nás, ale nepatřili k nám. Kdyby patřili k nám, zůstali by s námi; oni však od nás odešli, aby se ukázalo, že nikdo z nich nepatřil k nám.
20Vy ale máte pomazání od Svatého a všichni rozumíte.
21Nepíšu vám proto, že byste neznali pravdu, ale protože ji znáte a protože žádná lež nemá nic společného s pravdou.
22Kdo jiný je lhář než ten, kdo popírá, že Ježíš je Mesiáš? To je ten antikrist, který zapírá Otce i Syna.
23Žádný, kdo zapírá Syna, nemá ani Otce. Kdo však vyznává Syna, ten má i Otce.
24Ať ve vás tedy zůstává, co jste slyšeli od počátku. Když ve vás zůstane, co jste slyšeli od 7počátku, pak i vy zůstanete v Synu a v Otci.
25A to je to zaslíbení, které máme od něj: věčný život.
26Tyto věci jsem vám napsal o těch, kteří vás svádějí.
27Ve vás však zůstává to pomazání, které jste přijali od něj, a nepotřebujete, aby vás někdo poučoval. To pomazání vás učí všemu a je skutečné – není to žádný klam! Jak vás naučilo, zůstávejte v něm.
28Ano drazí, zůstávejte v něm, abychom očekávali jeho zjevení se smělou důvěrou a nemuseli se stydět, až přijde.
29Víte přece, že on je spravedlivý. Vězte také, že každý, kdo žije spravedlivě, se narodil z něj.
1 Boží děti
Pohleďte, jakou láskou nás Otec zahrnul: smíme se nazývat Božími dětmi – a také jimi jsme! Proto nás svět nezná, že nepoznal jeho.
2Milovaní, teď jsme Boží děti, ale ještě se neukázalo, co budeme. Víme však, že až se ukáže, budeme podobní jemu, neboť ho uvidíme tak, jak je.
3Každý, kdo k němu upíná tuto naději, usiluje být čistý, jako je čistý on.
4Každý, kdo páchá hřích, páchá zločin, vždyť hřích je zločin!
5Víte, že on se ukázal, aby naše hříchy sňal, a v něm žádný hřích není.
6Kdo v něm zůstává, tedy nehřeší, ale kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal.
7Nenechte se nikým oklamat, drazí. Kdo žije spravedlivě, je spravedlivý, jako je spravedlivý on.
8Kdo páchá hřích, je z ďábla, neboť ďábel od počátku hřeší. Proto se ukázal Boží Syn, aby zrušil skutky ďábla.
9Kdo se narodil z Boha, nepáchá hřích, neboť v něm zůstává Boží símě; nemůže hřešit, protože se narodil z Boha.
10Podle toho se poznají děti Boží a děti ďábla: kdo nežije spravedlivě a nemiluje svého bratra, není z Boha.
11 Milujme jedni druhé
To je to poselství, které jste slyšeli od počátku: Milujme jedni druhé.
12Ne jako Kain, který patřil tomu Zlému a zavraždil svého bratra. A proč ho zavraždil? Protože jeho skutky byly zlé, ale skutky jeho bratra spravedlivé.
13Nedivte se, bratři, pokud vás svět nenávidí.
14My víme, že jsme přešli ze smrti do života, protože milujeme své bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti.
15Kdo nenávidí bratra, je vrah; a víte, že žádný vrah v sobě nemá věčný život.
16Takto jsme poznali, co je láska, že on za nás položil svůj život. I my tedy musíme pokládat život za bratry.
17Když si někdo žije dobře a vidí svého bratra v nouzi, ale odepře mu milosrdenství, jak v sobě může mít Boží lásku?
18Nemilujme pouhými slovy, drazí, ale opravdovými skutky.
19Takto poznáme, že patříme pravdě, a ujistíme své srdce před ním.
20Kdyby nás odsuzovalo naše vlastní srdce, co teprve Bůh, který je větší než naše srdce a ví všechno!
21Milovaní, jestliže nás srdce neodsuzuje, máme k Bohu smělou důvěru
22a přijímáme od něj vše, oč prosíme, neboť dodržujeme jeho přikázání a děláme, co se mu líbí.
23A to je to jeho přikázání: abychom věřili jménu jeho Syna Ježíše Krista a milovali jedni druhé, jak nám přikázal.
24Kdo dodržuje jeho přikázání, zůstává v něm a on zas v něm. A jak můžeme vědět, že v nás zůstává? Podle Ducha, kterého nám dal.
1 Nevěřte všemu
Milovaní, nevěřte všemu, co je duchovní, ale rozlišujte, zda jsou ti duchové z Boha. Do světa totiž vyšla spousta falešných proroků.
2Podle tohoto poznávejte Božího Ducha: každý duch, který vyznává Ježíše Krista přišlého v těle, je z Boha.
3Žádný duch, který Ježíše nevyznává, ovšem není z Boha, ale je to ten duch Antikrista, o němž jste slyšeli, že má přijít. Už teď je na světě!
4Vy jste však z Boha, drazí, a zvítězili jste nad nimi. Ten, který je ve vás, je totiž větší než ten, který je ve světě.
5Oni jsou ze světa; proto mluví světsky a svět je poslouchá.
6My jsme z Boha. Kdo zná Boha, poslouchá nás; kdo není z Boha, neposlouchá nás. Podle toho poznáváme ducha pravdy a ducha bludu.
7 Bůh je láska
Milujme jedni druhé, milovaní – vždyť láska je z Boha. Každý, kdo miluje, se narodil z Boha a zná Boha.
8Kdo nemiluje, nezná Boha – vždyť Bůh je láska.
9V tom se projevila Boží láska k nám, že svého Syna, toho jednorozeného, poslal Bůh na svět, abychom skrze něj získali život.
10V tom je láska, ne že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.
11Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás, musíme i my milovat jedni druhé.
12Boha nikdy nikdo neviděl. Když ale milujeme jedni druhé, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás došla naplnění.
13Jak můžeme vědět, že zůstáváme v něm a on v nás? Podle toho, že nám dal díl svého Ducha.
14A my jsme viděli a svědčíme, že Otec poslal Syna, Spasitele světa.
15Kdokoli vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu.
16A my jsme poznali lásku, kterou k nám Bůh má, a uvěřili jsme jí.
Bůh je láska. Kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm.
17Takto láska mezi námi došla naplnění, takže smíme mít smělou důvěru v soudný den – vždyť jsme na tomto světě takoví, jako je on.
18V lásce není žádný strach. Láska, jež došla naplnění, zahání strach pryč, neboť strach přináší muka. Kdo se však bojí, nedošel v lásce k naplnění.
19My milujeme, neboť on první miloval nás.
20Kdo říká „Miluji Boha“ a přitom nenávidí bratra, je lhář. Když někdo nemiluje bratra, kterého vidí, nemůže přece milovat Boha, kterého nevidí.
21Máme tedy od něj toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i bratra.
1 Víra přemáhá svět
Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, se narodil z Boha. Každý, kdo miluje toho, který zplodil, miluje i toho, který se z něj narodil.
2To, že milujeme Boží děti, se pozná podle toho, že milujeme Boha a plníme jeho přikázání.
3Láska k Bohu je v tom, abychom plnili jeho přikázání – a jeho přikázání nejsou těžká.
4Všechno, co se narodilo z Boha, přece přemáhá svět. A to je to vítězství, které přemohlo svět: naše víra.
5Kdo jiný přemáhá svět než ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží?
6To je ten, který přišel skrze vodu a krev, Ježíš Kristus – nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. Duch je ten, který to dosvědčuje, protože Duch je pravda.
7Jsou tu tedy tři svědkové:
8Duch, voda a krev – a ti tři jsou zajedno.
9Když přijímáme lidské svědectví, oč větší je svědectví Boží! A toto je svědectví, které Bůh vydal o svém Synu.
10Kdo věří v Božího Syna, má svědectví sám v sobě. Kdo Bohu nevěří, udělal z něj lháře, neboť neuvěřil svědectví, které Bůh vydal o svém Synu.
11A to svědectví je toto: Bůh nám dal věčný život a ten život je v jeho Synu.
12Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život.
13Tyto věci píšu vám, kteří věříte ve jméno Božího Syna, abyste věděli, že máte věčný život.
14 Epilog
Toto je smělá důvěra, kterou k němu máme: Kdykoli o něco prosíme podle jeho vůle, slyší nás.
15A když víme, že nás slyší, kdykoli o něco prosíme, pak víme, že to, oč jsme jej prosili, dostáváme.
16Když někdo vidí svého bratra hřešit, ovšem hříchem, který není k smrti, ať se modlí a Bůh mu dá život. To platí o těch, kdo nehřeší k smrti. Je ovšem i hřích k smrti a neříkám, aby se modlil za takový.
17Každá špatnost je hřích, ale ten hřích nemusí být k smrti.
18Víme, že žádný, kdo se narodil z Boha, nehřeší. Kdo se narodil z Boha, opatruje se, aby se ho ten Zlý nedotýkal.
19Víme, že my jsme z Boha, ale celý svět leží ve Zlu.
20A víme, že Boží Syn přišel a dal nám schopnost znát pravého Boha, a tak jsme v něm, totiž v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život.
21Vyvarujte se model, drazí!